ROZCESTÍ
Můj kluk se mnou nechtěl jet, můj kluk má hodně práce teď, můj kluk se mnou asi rozchází, ale neví o tom ještě. Nebo je to tak, že můj kluk se mnou ani nechodí, jen já o tom ještě nevím. Tolik možností novodobých nedefinovatelných vztahů!
Můj kluk se včera opil a líbal se svým spolužákem na AVU když dodělával sochu na klauzury. Socha se jmenuje "Nikdo" a je upatlaná z takové té silikonové pěny a nikoho a nic nepřipomíná. Takže docela trefný název. Chce tím vyjádřit asi to, jak se vnímá. A nebo jak vnímá mne. Zabil by mne, kdyby slyšel, jak o tom přemýšlím. A já jsem paranoidní, kodependentní lúzr.
Miluju ho, nebo jenom potřenuji jeho pozornost? Kousek jeho záře? Kousek jeho tepla? Na chvilku. Třeba fakt spolu nechodíme a jen se tak "přátelíme". Ale kdo to má jak definovat a kdy?
Koupil jsem si jízdenku a vyrazil z města pryč, směr Prachovské skály. Taková česká klasika. K obědu si dám svíčkovou a žádný raw-vegan-něco v rýžovym papíru. No co, no?!
Jsou tady tři trasy na výběr. Neustálý výběr. Můžu si vybrat na jakou cestu se vydám. Žlutá, zelená, nebo pro kočárky. Můžu se zeptat kamarádů na instagramu co by mi doporučili. Můžu zavolat mámě, co si myslí, že je pro mne nejlepší. Ale je to moje trasa, musím se rozhodnou sám a brát na sebe zodpovědnost svých případných omylů. Vždycky jsme všude poprvé. V každé situaci, na každé cestě. A všichni nám můžou poradit jen z té své perspektivy. Neustále se ocitáme na rozcestí a to je jedno jestli utečem z města, nebo utečem z vesnice, nebo utečem ze vztahu, nebo utečem do vztahu. Furt tam potkáme na rozcestí sami sebe. A měli bychom si být nejlepšími přáteli i když se zrovna nesnášíme, i když nás zrovna nemiluje ten po kom toužíme...
...and share some love
@SARDINKA